Možná to znáte. Lekce jógy končí, tělo je příjemně unavené, podložka hřeje, dech se zklidňuje… a přesto se někdo podívá na hodinky, tiše poděkuje a odchází ještě před závěrečnou šavásanou.
Na první pohled drobnost. Ve skutečnosti ale často odchází právě ve chvíli, kdy může tělo i mysl získat to nejcennější.
Šavásana není „jen ležení“
Je to hluboký proces integrace. Okamžik, kdy si tělo ukládá vše, co během praxe vytvořilo. Sílu, mobilitu, dech, emoce i nové vzorce. Já (lektorka jógy a biblioterapeutka) vnímám šavásanu jako symbolický prostor mezi řádky. Místo, prostor, kde se odehrává to nejpodstatnější.
Tělo potřebuje nejen pohyb, ale i vědomé zastavení
Žijeme ve společnosti orientované na výkon. Zvykli jsme si oslavovat aktivitu. Více cvičit. Více pracovat. Více zvládat. Jenže tělo nefunguje jako nesmrtelný motor.
Během jógové lekce aktivujeme svaly, stabilizační systém, dechový aparát i nervovou soustavu. Dochází k fyzické i psychické práci. Pokud ale po výkonu nepřijde vědomé uvolnění, organismus může zůstávat v přetížení.
Právě šavásana pomáhá přepnout nervový systém do parasympatického režimu, tedy stavu odpočinku, regenerace a obnovy.
V praxi to znamená:
- snížení hladiny stresu
- lepší regeneraci svalů
- stabilizaci dechu
- zklidnění mysli
- hlubší propojení se sebou samými
Berte to tak, že až v klidu tělo skutečně přijímá benefity své práce.
Šavásana jako emoční detox
Jóga není pouze fyzické cvičení. Každá lekce otevírá i prostor pro emoce, které během dne často potlačujeme.
Napětí v ramenou.
Stažený hrudník.
Zatnuté čelisti.
Přetížená mysl.
To všechno si s sebou neseme na podložku. V závěrečné relaxaci pak dostává tělo šanci nejen odpočívat, ale také „doprožít“ a pustit to, co už nepotřebuje. Povolit. Uvolnit se.
Osobně tuto fázi miluji právě proto, že zde často přichází největší posuny. U některých klientů se objeví úleva, u jiných hluboký klid, někdy dokonce nové uvědomění nebo nápady.
Stejně tomu je jako při četbě knih. Často nejsou nejdůležitější samotná slova, ale to, co se v nás odehraje po jejich dočtení.
Mezi výkonem a klidem vzniká skutečná změna
V projektu Jóga mezi řádky často propojuji pohyb s příběhy knih. A právě zde vidím krásnou paralelu.
Kniha potřebuje prostor mezi kapitolami.
Příběh potřebuje chvíli doznít.
A člověk potřebuje odpočinek, aby mohl růst.
Bez pauzy vzniká chaos.
Pokud jedeme neustále na výkon, v józe i v životě, můžeme snadno ztratit schopnost vnímat sami sebe.
Šavásana nás učí něco nesmírně důležitého. Zastavení není slabost. Je to vědomá součást procesu.
Proč si šavásanu dopřát i v běžném životě
Nemusíme být právě na lekci jógy, abychom těžili z principů šavásany. I během běžného dne můžeme praktikovat malé formy vědomého zastavení:
- několik hlubokých nádechů
- chvíle bez telefonu
- vědomé teď a tady (klidně při mytí nádobí)
- procházka
- čtení
- ticho
Právě tehdy často přichází největší mentální úleva.
Z vlastní zkušenosti vím, že když si dovolíme zpomalit, nejsme méně produktivní. Naopak. Jsme stabilnější, kreativnější a psychicky odolnější.
To nejdůležitější se často děje v tichu
Šavásana je připomínkou, že nemusíme být neustále v pohybu, abychom se posouvali vpřed.
Někdy je tím největším krokem právě zastavení.
Dovolit tělu uložit.
Dovolit mysli vydechnout.
Dovolit si prostě být.
A možná právě tam, v tom zdánlivém tichu, nacházíme sami sebe o něco víc.
Dopřáváte si šavásanu skutečně vědomě, nebo ji občas „přeskakujete“?
Zkuste příště zůstat až do úplného konce. Vaše tělo i mysl vám možná poděkují víc, než čekáte.
Protože mezi řádky, i mezi nádechem a výdechem, se často skrývá to nejdůležitější.
— Lucie
Více o mně se dozvíte tady.
Rezervace na lekce jógy mezi řádky.
