Tři případy, tři podoby zla.
Dva na vraždu je nová česká true crime kniha, která vyniká precizním investigativním zpracováním. Její síla nespočívá v emočně vyhrocených popisech, ale v práci s fakty a souvislostmi. Emoce si čtenář skládá sám. A nejsou slabé. Není to čtení pro každého, ale je to čtení potřebné. Připomíná, že vrah není atraktivní postava, nýbrž původce bolesti, za níž stojí zničené životy obětí i těch, kteří tu zůstali a musí s následky dál žít.
Kvalitní česká true crime
Dva na vraždu je poctivě napsaná true crime, která je postavená na důsledné práci s fakty. Autoři jdou cestou dokumentu. Mluví s policisty, odborníky i přímými aktéry, pracují se spisy a pomalu skládají mozaiku tří českých kriminálních případů, o kterých jste nejspíš už někdy slyšeli, ale nikdy v takto komplexním podání.
Vejdou právník a bývalý novinář do plzeňského baru, pardon, do Archivu bezpečnostních složek, a … a je z toho kniha
Knihu napsali právník a vášnivý sběratel literatury o skutečném zločinu, který mimo jiné stojí za webem serialkillers.cz, Jan Thomayer, a bývalý novinář, vedoucí PR oddělení vědecké knihovny, koncertní fotograf, ambasador true crime literatury, Milan Říský. Pánové spojili svůj zájem a nadšení, díky kterému mohla vzniknout kniha, která mapuje konání tří českých případů, ve kterých hrají prim dvojice vrahů.
Nindžové (Jan Thomayer)
První případ se věnuje mladistvým fanatikům bojových sportů, kteří vyvraždili rodinu jednoho z nich. Kolínský masakr. Dva mladí kluci, kamarádi, a jeden společný koníček už od základky. Chuť utéct za hranice, jenže jaro 1989. A tak se rozhodli utéct a zcela nesmyslně u toho zabili čtyři lidi. Jak rychle se může obdiv k násilí proměnit v jeho vykonávání?
Parťáci z pekla (Milan Říský)
Kott a Kutílek. Případ, který v knize dostává největší prostor. Během zhruba jednoho dne po sobě tihle dva kámoši z kriminálu zanechali čtyři mrtvé. Vzhledem k jejich chaotickému počínání, které mě naprosto iritovalo, to ale mohlo být ještě mnohem horší. V knize se vyjadřuje i Michael M., přeživší, který se s Kottem a Kutílkem během jejich vražedného tažení setkal tváří v tvář. Oni si mysleli, že ho zabili. On přežil.
Hlídač, taxikář, dvě stopařky, ti takové štěstí neměli. V podstatě lidé, kteří se „jen“ připletli do cesty. Bez plánu, bez logiky. Silně v tomto případu fungují detaily. Žluté autíčko jako dárek pro dceru, absurdní střípky „normálního“ života vedle brutální reality. Lži, výmluvy, přehazování viny, motiv satanismu a exorcismu, který působí až bizarně, ale zároveň přesně ukazuje, jak snadno se dá realita překroutit. Tady morální zásady nechybí proto, že by selhaly ve chvíli činu. Ony tam nebyly už dávno předtím. Ne osudové duo, spíš dva lidé, kteří se potkali v nejhorším možném bodě a místo brzdy si navzájem přidali plyn.
Surovec a jeho a učeň (Jan Thomayer)
Třetí případ popisuje kauzu tak trochu zapomenutého a zároveň jednoho z nejmladších vrahů v historii ČSSR. Případ Václava Nováka, který mezi ostatními pachateli vyčníval především svou extrémně agresivní osobností. Nevyzrálost, manipulace a touha být viděn tady fungovaly jako spouštěče, které měly fatální následky pro mnoho lidí. Obětí, pozůstalých, a nakonec i pro samotného Nováka.
Kniha je velmi čtivá, ač jejím hlavním tématem je brutální vraždění. Musela jsem si čtení dávkovat. Některé části mi fakt daly zabrat. Emoce jako na houpačce.
Jak se z člověka stane zrůda?
Přemýšlela jsem o vlivu skupinové dynamiky na naše vlastní hranice. Jak moc jsme navzájem ovlivnitelní? Kde se bere fascinace násilím a proč jsou hranice morální odpovědnosti u každého jinde? Jak poznat násilníka? A co všechno nás dokáže ovlivnit? Výchova, sociální prostředí, rodina, náboženství, touha po obdivu a uznání?
Závěrem
Kniha nehodnotí, nemanipuluje emocemi, nesnaží se cíleně šokovat. Žádné „papričky“, žádná krvavá stylizace. Šokující na ní jsou reálné osudy, skutečná rozhodnutí a jejich konečné důsledky.
Doporučuji čtenářům true crime literatury, krimi dokumentu a psychologických profilů.
Silné kafe.
