Knihoterapie
Biblioterapie, tedy léčba čtením, má kořeny už ve starověku – knihovny byly označovány jako „léčebny duše“. Právě beletrie má často největší sílu, protože dovolí cítit, ne jen chápat.
Čtení jako tichá terapie
Biblioterapie může mít různé podoby. Někdy si prostě jen čtete příběh, který vám připomíná situaci, kterou jste prožili, nebo ji dokonce žijete. Jindy se potkáte ve skupině, kde se o příběhu mluví, sdílí a vy na něj získáváte další úhel pohledu.
A mnohdy stačí jediná věta. Jediný odstavec. Ten moment, kdy si uvědomíte: „Nejsem v tom sám/sama.“
Biblioterapie staví na této přirozené schopnosti příběhů uzdravovat a ukazuje, že správná kniha ve správný čas může být tím nejlepším průvodcem.
Od starověku po dnešek
Myšlenka, že knihy léčí, není nová. Už ve starověkém Řecku byly knihovny označovány jako „léčebny duše“. Dnes se k tomuto principu pomalu vracíme.
V době, kdy je svět rychlý, hlučný a zahlcený, jsou chvíle bez telefonu, internetu, počítače, stále oblíbenějším odpočinkem. A přesně takové chvíle nám nabízí knihy. Klidný prostor návratu k sobě.
Mezi řádky
Možná nehledáte odpovědi. Možná jen potřebujete chvíli ticha. A někdy stačí otevřít správnou knihu.
Kniha, ale hlavně příběh v ní, může nabídnout útěchu, inspiraci i nový úhel pohledu. Právě proto vzniká knižní databáze, která vám umožní výběr knih podle pěti klíčových oblastí na míru.
Někdy nedokážeme unést vlastní příběh. A tak si na chvíli půjčíme cizí, než zesílíme natolik, abychom se vrátili k tomu svému.
Moje osobní biblioterapeutická zkušenost
Byl prosinec 2010. Ze všech stran se valila vánoční atmosféra. Rodinná idylka, televizní reklamy s Ježíškem, vůně vanilky. A já prožívala jednu z nejbolestnějších ztrát.
Chybělo málo k úplnému psychickému kolapsu. Zavřela jsem se doma. Vánoční stromek jsem vyhodila, televizi vytáhla ze zásuvky, odmítala jsem opustit byt. Svět venku pro mě přestal existovat.
A právě tehdy mě zachránily knihy.
Ukryla jsem se do jejich příběhů a hltala jednu za druhou. Ne bezhlavě, naopak velmi vědomě.
Vybírala jsem si takové, které unesou bolest, které ji pojmenují, obejmou a nebudou ji zlehčovat. Postupně jsem se v nich začala znovu nadechovat. Skrze postavy jsem prožívala emoce, na které jsem sama neměla sílu. A v tom tichém, nenápadném procesu se moje mysl začala zklidňovat.
Bylo to čisté, intuitivní „čtení pro přežití“.
Druhý lednový týden, cestou do práce, v tramvaji, jsem zaklapla poslední z těch příběhů. Příběh o naději. Ten, který jsem si na tu bolest a prázdnotu sama „předepsala“.
A v tu chvíli jsem to věděla. Přede mnou byl nový rok. A já ho zvládnu.
Prožitek náročné situace na pozadí četby
Postupně jsem objevila, že správný výběr knihy může mít doslova terapeutický účinek. O biblioterapii jsem slyšela už při školního praxích v knihovně, ale po osobním prožitku mi to teprve začalo dávat ten správný smysl.
Ponořila jsem se do studia, četla v zahraničním tisku, hledala informace, metody a způsoby.
Díky tomu mi pod rukama začal vznikat můj osobní biblioterapeutický fond, který neustále aktualizuji, doplňuji a vyhodnocuji.
Metoda vhodná téměř pro každého
V knihách se pohybuji každý den, studuji knihy za účelem biblioterapie, kterou jsem začala vědomě praktikovat. Nejdřív na kamarádkách a rodině. Pozitivní výsledky, slova díků a chvály mě utvrdily v tom, že je to správná cesta. Teď pomáhám lidem najít svou cestu k uzdravení a šťastnějšímu životu.
Biblioterapie nemusí být jen o těžkých tématech a hlubokých pádech
Někdy je to jednoduše radost z dobře vybrané knihy ve správný čas.
Pokud jen nevíte, co teď číst nebo hledáte příběh, který přesně zapadne do vaší nálady, jsem tu pro vás. Pomohu vám vybrat knihu podle toho, co právě prožíváte, nebo naopak podle toho, co chcete na chvíli prožít.
Protože i lehkost, humor a dobrý příběh mají svou sílu. A někdy jsou přesně tím, co potřebujeme.
Jak to probíhá?
Napsala mi Maruška z instagramového profilu segra_s_knihou, jestli bych jí nepomohla s čtecí krizí. A kdo mě zná, jak se začneme bavit o knihách a „co si mám přečíst“, nejsem k zastavení.
Maruška ale chtěla jistotu, že ji kniha opravdu sedne a její čtecí krize se tak prolomí. Tak jsme to udělaly po „biblioterapeuticku“. Jak to dopadlo? Pusťte si Maruščino video a posuďte sami.
Chcete to taky zkusit? Napište mi.
Novinky mezi recenzemi
Všechno bylo krásné a nic nebolelo: Když se Smrt zamiluje do života
Co kdyby Smrt nebyla děsivá postava s kosou, ale někdo, kdo si k vám v posledních chvílích života sedne, uvaří čaj a jednoduše zůstane? Debutový román Bena Reevese Všechno bylo krásné a nic nebolelo přináší neobyčejný příběh o umírání, ztrátě a smutku. Především je…
Mrtvé ženy: český thriller pro fanoušky Keplera a Cartera
Mrtvé ženy od Martina Štefka jsou syrové, rychlé a místy zatraceně nepříjemné čtení. Jakmile se začtete, nejde přestat. Tak proč o Hankovi Giorgiovi nemluvíme stejně samozřejmě jako o hrdinech zahraničních bestsellerů? Možná za to může název. Mrtvé ženy. Není zrovna…
Tam, kde býval Mušov. Místo, které zmizelo z mapy, ne z paměti
Vždycky jsem z toho kostelíku byla trochu nervózní. Stojí tam sám, obklopený vodou, jako připomínka něčeho, co už není vidět. Kniha Tam, kde býval Mušov mi konečně dovolila pod tu hladinu trochu nahlédnout. A zároveň vytáhla na povrch moje vlastní vzpomínky. Vesnice,…
Co ještě dělám?
8. listopadu 2026 15:00 – 18:00
Anna Strnadová: Tam, kde býval Mušov
Budeme si povídat o románu Tam, kde býval Mušov. O domově, kořenech, paměti, ztrátách i o tom, co v nás zůstává, když místa, která jsme znali, přestanou existovat.
Nemusíte umět jógu. Nemusíte být literární kritik. Nemusíte mít ani přečtenou knihu. Stačí mít chuť na chvíli zpomalit a strávit příjemné odpoledne mezi lidmi, kteří mají rádi knižní příběhy.
Co nás během odpoledne čeká?
- Jemná jóga (délka lekce cca 60 minut)
- Setkání účastníků knižního klubu
- Sdílení, inspirace, povídání, zábava, klid, pohoda
- Káva, čaj, občerstvení
Kde: Brno, Knihovna Jiřího Mahena – pobočka Královo Pole
Cena: 350 Kč
Kapacita míst je omezená (max 15 osob).





