Kdo se ztratí v lese

Kniha Kdo se ztratí v lese stojí na betonové lesní cestě.

Rodinná dramata, společenské rozdíly, lži a stíny minulosti, které se nedají setřást

Kdo se ztratí v lese je napínavý román plný tajemství. A bylo to moc dobré čtení. Bavila mě hloubka příběhu, hra s perspektivou. Několik časových rovin a postav. Skvěle rozvětvený román, jehož děj vás celou dobu udržuje ve střehu. Všechno, co bylo řečeno a vzpomínáno, bylo důležité, aby na konci přišlo odhalení, které jsem, přiznávám, nečekala.

Byla to tragédie… nebo trest?

Léto roku 1975. Barbara Van Laarová, dcera zámožné rodiny Van Laarových, která tábor vlastní, zmizí beze stopy. Přesně jako její bratr Bear před šestnácti lety. Jak se mohlo stát něco takového dvakrát? Náhoda? Osud? Nebo má někdo důvod, proč Van Laarovy nenávidět?

Lucie drží knihu Kdo se ztratí v lese a za ní se rozprostírá les.

Koho ztrácíme, když se snažíme najít druhé?

Kapitoly nás přenášejí zpět do 60. a 50. let, kde pomalu odhalujeme, jak se rodiče ztracených dětí seznámili. Poznáváme jejich rodiny, přátele. Van Laarovy jsou bohatá rodina, jež má skvělé postavení ve společnosti. Pořádají pro své přátele a obchodní partnery opulentní večírky, lpí na rodinné tradici a když přijde na svět první dítě, Bear, všichni jsou šťastní. Část roku žijí honosném letním sídle nesoucí název Sebedůvěra a pod ním se rozprostírá letní tábor Emerson, nesoucí v sobě myšlenku tradice, skautského ducha a sílu přežití. Prostě idylka.

Kdo se ztratí v lese je několikavrstevnatý román plný napětí, emocí a tajemství, který nás zavádí mezi majetnou smetánku i obyčejné lidi, kteří pro ni pracují. Rodinná dramata, společenské rozdíly, lži a stíny minulosti. Postavy nejsou černobílé a právě to se mi na příběhu moc líbilo. Tolik různých postav a životních příběhů. Všechno souvisí se vším.

Jak snadné je soudit, když neznáme celý příběh. Některá tajemství nikdy nezmizí, jen čekají, až je někdo znovu objeví.

Oceňuji, jak si autorka umí vyhrát s atmosférou a emocemi. Tenhle příběh není jen o zmizeních. Je o lásce, dospívání, rozdílech mezi společenskými vrstvami a o tom, jak se staré křivdy nikdy úplně neztratí.
Kdo se ztratí v lese je kniha, která vás nutí přemýšlet ještě dlouho po dočtení. O minulosti, která nás vždycky nějakým způsobem dostihne. O tom, jak snadné je soudit, když neznáme celý příběh. A o tom, že některá tajemství nikdy nezmizí – jen čekají, až je někdo znovu objeví.

Pokud máte rádi romány plné atmosféry, emocí a tajemství, které se čtou jedním dechem, ale ve vás zůstávají ještě dlouho poté, tohle je kniha přesně pro vás. Silné, podmanivé, nepředvídatelné. Doporučuji!

Mezi řádky:

Tato kniha otevírá téma důvěry a viny v rodinných vztazích, stejně jako potřeby najít pravdu v chaotickém a rozvráceném světě. Ukazuje, jak hluboké jizvy z dětství formují dospělost a jak pátrání po zmizelém může být zároveň cestou k sobě samému. Pomáhá čtenáři pochopit bolest ztráty a nutnost postavit se realitě, i když je děsivá.

Databáze

Údaje o knize:

Liz Mooreová: Kdo se ztratí v lese; Nakladatelství Jota / 2024 496 stran

Kniholub

Nenech se ochudit o pravidelné recenze a tipy, díky kterým tvoje knihomolské srdce nejednou zaplesá!

Knižní klub

Vyberete si klidné Knihomolské útočiště, kde se potkáte s dalšími nadšenými čtenáři, proberete novinky a nasajete inspiraci?
Nebo vás láká něco temnějšího? Místo, kde se v knihách občas objeví krev, napětí se dá krájet a každá stránka vás může pronásledovat i ve snech? Darkworm knižní klub není pro slabé povahy. Ale dezert ke kávě si dáme moc rádi. Máme sušenky.

Tady je místo pro tvoje myšlenky, zkušenosti, vyjádření. Neboj se a diskutuj!

0 komentáøù

Dalši tipy ke čtení

Takové maličkosti

Takové maličkosti

Nesentimentální novela psaná průzračně čistým stylem Irsko, prosinec 1985. Mrazivý vzduch, kouř z komínů, dřina, která nikdy nekončí. Bill Furlong pracuje velmi tvrdě, stará se o rodinu, na kterou je náležitě pyšný, snaží se vést dobrý život. Ale když v klášterní...

číst více
Pojď se mnou

Pojď se mnou

Jemná pavučina nadpřirozených událostí je tak uvěřitelná, až jsem si zase připomněla, že hranice mezi tady a tam je neuvěřitelně tenká. Tma mě znepokojuje, protože se v ní může leccos skrývat. Lépe poslouchat znamená slyšet. A že jsou různé způsoby, jak se na blízké...

číst více